Yugo Florida

Pětatřicetiletý Zoran pracuje po nocích jako asistent v televizní reality show. Ve dne se hádá se spolubydlícím, neúspěšně se snaží obnovit vztah s bývalou přítelkyní a navazuje virtuální sexuální vztah s neznámou ženou. Jeho každodenností prostupuje hluboká osamělost, kterou si však odmítá připustit. Rutinu složenou z chronického nedostatku spánku a bezcílného proplouvání životem naruší zpráva, že jeho odcizený otec Vesa trpí pokročilým stádiem leukémie.

Zoran si zpočátku odmítá připustit, že je něco v nepořádku. Přes Vesův odpor ho umístí do soukromého zdravotnického zařízení, kde ho pravidelně navštěvuje a zároveň se zoufale snaží nadále fungovat. Postupně si ale uvědomuje, že poslední týdny otcova života chce strávit jinak.

Celovečerní debut srbského režiséra Vladimira Tagiće se soustředí především na různé podoby lidské osamělosti. Každá z postav ji prožívá jinak. Zoran před ní utíká do práce a vztahů s nedostupnými ženami, zatímco Vesa se uzavírá do apatie spojené se stářím a vědomím terminální diagnózy. Samota v Tagićově podání připomíná dusivou přikrývku, která otupuje vše, co by v životě mohlo být intenzivní nebo barevné.

Současné Srbsko vykresluje režisér jako potemnělou zemi bloudících duchů, ovládanou pravidly, jimž nikdo nerozumí. Tento pocit zhmotňuje nejen Zoranova práce v bizarní reality show, kde noc co noc sleduje spící soutěžící, ale i autoritativní prostředí soukromé kliniky, v níž jeho otec přebývá. Postavy se tomuto systému otevřeně nevzpírají, přesto v něm nedokážou najít své místo. Naději film nachází v drobných projevech lidskosti, které dokážou narušit odcizenou realitu – ve snaze koupit si na čerpací stanici prázdný kelímek, v noční výpravě k lednici na scéně reality show nebo v jízdě automobilem Yugo Florida: neskutečně nespolehlivým, ale odolným srbským autem.

Julie Šafová