FAMU History: Jana Ševčíková (Talks)

Jana Ševčíková patří k nejvýraznějším osobnostem českého dokumentárního filmu. Na pražské FAMU vystudovala dokumentární tvorbu a už její studentské práce ukazovaly témata i metodu, které budou charakteristické pro celou její další kariéru: trpělivé pozorování, zájem o život lidí stojících mimo hlavní proud společnosti a schopnost zachytit atmosféru místa stejně silně jako osudy jeho obyvatel.

Mezi rané práce režisérky patří film Světské děti (1981), v němž svůj zájem obrací k prostředí kočovných pouťových rodin. Nejde jen o portrét neobvyklého způsobu života, ale také o zachycení světa s vlastními pravidly, tradicemi a hodnotami. Ševčíková zde poprvé prokázala schopnost získat si důvěru protagonistů a přiblížit divákům prostředí, které většina lidí zná jen z letmých setkání.

Vrchol její studentské etapy představuje absolventský film Piemule (1983). Dokument sleduje českou menšinu žijící v rumunském Banátu, jejíž předkové se do oblasti přistěhovali na počátku 19. století. Film zachycuje každodenní život komunity během všech ročních období a ukazuje, jak si její členové navzdory izolaci dokázali uchovat jazyk, tradice i kulturní identitu. Už zde je patrný autorčin mimořádný cit pro rytmus života, krajinu a nenápadné lidské příběhy.

V obou snímcích lze rozpoznat zárodky přístupu, který později rozvinula v oceňovaných dokumentech mapujících uzavřené komunity (např. Jakub, Starověrci), duchovní tradice (Opřít žebřík o nebe) i lidskou odolnost (Gyumri). Pro dnešního diváka nejsou jen školními cvičeními talentované studentky, ale svébytnými filmy, které nabízejí setkání s mizejícími světy a připomínají, že dokument může být nejen svědectvím doby, ale i citlivou výpravou za poznáním člověka.

Jan Jendřejek