Můj kouzelný svět

Loni Filmovka uvedla historicky první ázerbájdžánský film natočený ženou. Letos v této středoasijské republice zůstaneme, ale výrazně změníme kulisy. Tentokrát nepůjde o ženský pohled na realitu tamních zeměpisných šířek, kde se patriarchát pevně drží žezla, ale prozkoumáme perspektivy lidí, kteří sní o kariéře v hlavním městě, jež je pro ně uskutečnitelná zhruba tak jako let na Měsíc.

Během svých cest po vzdálených oblastech Ázerbajdžánu nasbíral Elvin Adigozel desítky příběhů nadaných hudebníků. Z jejich motivů pak utkal scénář ke svému čtvrtému filmu. Situoval jej jako obvykle do bohem zapomenutých míst, kde vleklou životní nudu zpestřuje jen televize nebo občasné svatby. Právě na nich se svou kapelou křepčí Babek. Jako frontman kapely je místní celebritou. Jeho šarm a hlas jsou sice kořením každé svatby, mnohem víc ale touží po úspěchu v populární televizní show. Banger v podobě písně Můj kouzelný svět by měl. Teď už mu v cestě stojí jediné, je třeba najít peníze na natočení klipu, který by producentům v Baku vyrazil dech. Jenže v regionu, kde mají všichni víc půjček než pracovních příležitostí, se peníze na ulici nepovalují. Naštěstí (nebo naneštěstí) Babeka podporují matka, přítelkyně i textař skupiny a nejlepší kamarád Sahil, každý z nich má pro to ale radikálně jiné důvody.

Kromě osobitosti ázerbájdžánské kultury, jejíž svébytný ráz jen tak nezapomenete, se režisér zaměřuje i na mnohem obecnější fungování společnosti a dynamiku mezilidských vztahů. Snímek, který letos premiéroval na prestižním německém festivalu GoEast, ve vší své nadsazenosti velmi věrně zachycuje pitoreskní atmosférou tamního venkova, rizualizovaných oslav, lidských slabostí i hrany vytoužených snů.

Kamila Dolotina