Bílý ráj

Karel Lamač (1897–1952) se už jako nedobrovolný adept studia farmacie raději nechal unášet snem, že bude slavným hudebníkem či divadelním hercem. Ale pak mu do života vstoupil film a ten se stal jeho celoživotní posedlostí. Už za první války byl frontovým filmovým zpravodajem a poté, co boje utichly, pokoušel se s nebývalou urputností prosadit nejprve jako filmový herec a producent, později jako režisér a scenárista. Od roku 1920 tvořili oblíbenou hereckou dvojici s Anny Ondrákovou, s níž si zajistili status jedněch z prvních filmových hvězd československého filmového plátna. Spolu také založili filmovou společnost Kalos-Film podporovanou především nadšeným milovníkem filmu, zubním lékařem Alfrédem Baštýřem. Lamač se i přes své vzrůstající renomé stále pohyboval na ostré hraně mezi živořením a bankrotem. A to až do uvedení Bílého ráje v srpnu 1924.

Martinem Fričem v četných verzích zachycený příběh vzniku snímku hovoří o spartánských podmínkách natáčení v srdci Šumavy, kde se parta filmových bláznů pokoušela za 90 tisíc Kčs o film hollywoodského stylu. Lamač se na dobových amerických šlágrech učil psát i režírovat, spolu s přáteli se dokázali hodiny bavit o tom, jak právě zhlédnutý snímek vznikal po technické stránce, případně o stavbě a stylistických prostředcích jeho vyprávění. Na Bílém ráji je to vidět v tom nejlepším slova smyslu.

Ačkoliv jde o melodrama stvořené z těch nejotřelejších ingrediencí – sirotek Nina (Ondráková) trýzněná bezohledným majitelem hostince Rezkem (Majer) se náhodou střetne s uprchlým trestancem Ivanem (Lamač), který na Štědrý den v patách s četníky nese šumavskými závějemi lék nemocné matce, aby se nakonec toto jejich setkání stalo pochopitelně tím osudovým – jde o na svou dobu svižně a moderně vyprávěný film. K tomu přispívá i suverénní a proměnlivá kamera Lamačova přítele Otty Hellera, jenž střídá dramatické exteriérové záběry s interiérovými virtuózními hrami se světlem (především detaily tváře Ondrákové a ostatních hereček) a prostorem (přestřelka ve sklepě) a už v počátcích své kariéry přesvědčuje o své pověstné univerzalitě a řemeslném umu.

Aleš Říman