Velký Marty

Komediální drama Velký Marty je volně inspirováno osudy skutečného hráče ping-pongu Martyho Reismana (1930–2012). Není to klasický životopisný film ani tradiční sportovní drama. Režiséra Joshe Safdieho k jeho natočení přiměla Reismanova autobiografie The Money Player (1974), její podtitul Zpověď největšího amerického šampiona ve stolním tenisu a šejdíře však naznačuje, že ji nelze brát jako spolehlivý historický pramen, ale spíš jako legendami opředené vyprávění.

Výřečný židovský prodavač bot Marty Mauser pracuje v roce 1952 v manhattanské čtvrti Lower East Side v obchodě svého strýce. Martyho snem je však získat titul mistra světa ve stolním tenisu. Jeho suverénní vítězné tažení během londýnského turnaje zastaví až ve finále japonský neslyšící soupeř, jenž hraje s revolučně vylepšenou pálkou. Zadlužený a ponížený Marty se od této chvíle zoufale snaží sehnat peníze, aby s ním mohl v Japonsku sehrát odvetný zápas.

Martyho cesta za ukojením vlastního ega je lemována řadou absurdních a groteskních situací, ale také malérů na hraně nebo za hranou zákona. Timothée Chalamet dodává své postavě nestydatě vemlouvavé charisma hazardního hráče a zároveň narcistního hochštaplera, který lže, podvádí a krade. Nebere přitom sebemenší ohledy ani na nejbližší přátele včetně vdané kamarádky z dětství (znamenitá Odessa A’zionová), která je s ním těhotná, nebo vyhaslé filmové hvězdy 30. let 20. století (neméně skvělá Gwyneth Paltrowová).

Film má nevídanou energii. Nervní kamera zblízka snímá hyperaktivního mladíka, jenž působí jako by byl neustále v pohybu. Efektní jsou i pingpongové sekvence. Timothée Chalamet absolvoval intenzivní trénink a na jeho herním retro stylu je to znát. Tvůrci se pokoušejí o co nejpečlivější navození dobové atmosféry poválečné Ameriky. Nenarušuje ji ani anachronický soundtrack (Alphaville, Peter Gabriel, New Order, Tears for Fears), který vyprávění dodává nadčasový přesah.

Příběh hekticky skáče od jedné epizody ke druhé, podobně jako pingpongový míček přes síťku. Josh Safdie servíruje provokující humor a zasazuje riskantní údery, jimž dodává faleš střídáním různých žánrových poloh. Jeho výstřední hra tak po dvě a půl hodiny přináší strhující podívanou plnou nepředvídatelných zvratů.

Tomáš Seidl