Sirat

Termínem „as-Sirát“ se v islámské eschatologii označuje most nad peklem, po němž musí přejít na konci soudného dne každá duše, aby se dostala do ráje. Protože je tenčí než vlas a ostřejší než čepel meče, hříšníci na něm neudrží rovnováhu a zřítí se. Režisér Oliver Laxe si pro svůj čtvrtý film Sirat, který získal Cenu poroty na MFF v Cannes, nemohl vybrat výstižnější název. Během rave party, pořádané v marocké poušti, obchází tanečníky, vlnící se v transu, postarší muž s malým synem a s fotografií v ruce hledá nezvěstnou dceru. Poté, co armáda akci předčasně ukončí, připojí se ve svém minivanu k pětičlennému osazenstvu dvou upravených náklaďáků se zvukovými systémy, které míří na jinou technoparty blízko Mauretánie. V průběhu cesty se lidé z odlišných sociálních vrstev pozvolna sbližují, na jejím konci je ale čeká krutý očistec. Není zřejmé ani podstatné, zda se film odehrává v alternativní přítomnosti, či v blízké budoucnosti. Zdánlivě jednoduchý příběh, který je zasazen do doby, kdy se svět ocitl na prahu třetí světové války, postupně přerůstá v emocionálně intenzivní a stále více stísňující metaforickou předzvěst možných globálních konfliktů. Existenciální road movie může vzdáleně připomenout Antonioniho drama Zabriskie Point (1970), místy ale vstřebává i ozvuky dobrodružného filmu Mzda strachu (Le salaire de la peur, 1953) nebo apokalyptické sci-fi Šílený Max: Zběsilá cesta (Mad Max: Fury Road, 2015). Halucinační atmosféru dotvářejí záběry vyprahlé marocké pouště či skal v aragonské oblasti Rambla de Barrachina a jedinečný zvukový design. Kdo někdy navštívil rave party, ocení autentičnost filmu, kterým hlasitě tepají extatické taneční rytmy francouzského hudebníka Kangdinga Raye. Pro vytvoření věrohodné atmosféry si tvůrci na natáčení přizvali přes patnáct set skutečných raverů. Kromě Sergiho Lópeze, jenž hraje ztrápeného otce, ztvárňují ostatní klíčové postavy neherci, někteří s neskrývanými fyzickými hendikepy. „Takhle vypadá konec světa?“ ptá se jedna z postav krátce před tím, než ve filmu dojde ke zlomové šokující události. Nikdo z novodobých nomádů, kteří během své pouštní odysey hledají v hudbě a tanci oázu svobody, v té chvíli netuší, že se i ona může proměnit v minové pole. Tomáš Seidl