Rozkoš

Rozkoš je výrazný debut, který se nebojí jít až na dřeň tělesného prožitku. Explicitnost zde neslouží jen k samoúčelnému šokování, ale je věrným prostředkem k odhalení zákulisí byznysu, o němž toho navzdory všeobecné popularitě pornografie víme překvapivě málo. Děj sleduje devatenáctiletou Linnéu přijíždějící ze Švédska do Los Angeles s jedinou touhou: proměnit se v Bellu Cherry – budoucí hvězdu americké pornoscény. Odhodlaná dívka má jasný cíl a nebojí se ho následovat i přes fyzicky čím dál náročnější a vyčerpávající zakázky. Na vlastní kůži přitom pociťuje nemilosrdná pravidla drsného průmyslu. Strmý vzestup zároveň utváří napětí mezi Bellou a jejím okolím, zejména dalšími pornoherečkami, jimž Bellina ctižádostivost začíná ohrožovat jejich kariéry.

Režisérka Ninja Thybergová zvolila ve svém debutu nekompromisní přístup a do některých klíčových rolí obsadila také řadu skutečných pornoherců a osobností z branže – včetně slavného agenta pornohvězd Marka Spieglera. Díky tomu působí Rozkoš výjimečně autenticky. Krajně naturalistická práce s tělem coby nástrojem profesního růstu podněcuje širší diskurz o mezích osobního rozvoje i udržitelnosti fyzického a duševního nasazení. Na výsledné podobě díla se podílel také renomovaný švédský tvůrce a dvojnásobný držitel Zlaté palmy Ruben Östlund (Trojúhelník smutku/Triangle of Sadness, 2022), jenž byl během natáčení Thybergové oporou jako režijní kouč.

Snímek byl v roce 2020 oficiálně vybrán k uvedení na filmovém festivalu v Cannes. Tento ročník se ale kvůli covidové pandemii neuskutečnil. Rozkoš si tak odbyla svou světovou premiéru až o rok později na festivalu Sundance. V České republice byl film poprvé uveden téhož roku na MFF Karlovy Vary v rámci sekce Horizonty.

Tuzemským divákům může Rozkoš připomenout český snímek Její tělo (2023) režisérky Natálie Císařovské, jenž vychází ze skutečného příběhu bývalé skokanky Andrey Absolonové. Ta se po nešťastném úrazu rozhodla vyměnit vrcholový sport za dráhu pornohvězdy. Diváci tak mohou porovnat zobrazení pornoprůmyslu v českém a světovém kontextu.

Marek Kuchař