Stella

Drama Stella vyvolalo v době své premiéry v polovině 50. let minulého století značné kontroverze. Příběh o svobodomyslné zpěvačce původně vznikl jako divadelní hra I Stella me ta kokkina gantia (Stella s červenými rukavicemi, 1954), kterou napsal dramatik Iakovos Kambanellis. Filmovou adaptaci natočil kyperský Řek Michalis Kakojannis, jenž se později proslavil dramatem Řek Zorba (Alexis Zorbas, 1964). Navzdory odmítavým reakcím tehdejší kritiky je Stella dnes považována za jeden z nejvýznamnějších řeckých filmů.

Protagonistkou příběhu je hrdá a temperamentní žena, která chce „zpívat, tančit a vidět všechny muže ležet u svých nohou“. Živočišná zpěvačka rembetika vystupuje v athénském nočním podniku a vede bouřlivý i pobuřující život. Nezávazně se stýká s řadou obdivovatelů, ve vážných vztazích se ale dusí. Výjimkou není ani poměr se vznětlivým fotbalistou Miltosem, kvůli němuž Stella opustila milence z bohaté rodiny. Dráždivé kouzlo vášnivé aféry začne vyprchávat, když se s ní Miltos rozhodne oženit.

Neústupná Stella, která se odmítá podřídit tradiční ženské roli, protože v manželství by ztratila svobodu i přízeň mladších mužů, byla přirovnávána k hrdinkám antických tragédií, zejména k Antigoně. Postava, která se stala symbolem emancipace řeckých žen, nastartovala filmovou kariéru pětatřicetileté zpěvačky Meliny Mercouriové. Ta později zaujala ve filmech Nikdy v neděli (Pote tin Kyriaki, 1960), Phaedra (1962) či Topkapi (1964).

Michalis Kakojannis ve filmu, o němž americká kritička Pauline Kaelová napsala, že působí jako „Dáma s kaméliemi zkřížená s Carmen“, skládá hold tradiční řecké kultuře. Jeho významnou část tvoří scény, v nichž muži tančí nebo hrají na buzuki a ženy zpívají teskná slova „zrcadlící duši řeckého lidu“. Drama zároveň reflektuje rozpory, které zemi zasáhly po skončení občanské války v letech 1946–1949. Řecko se tehdy zmítalo mezi touhou po modernizaci a strachem z možné ztráty národní identity.

Metaforický význam má i datum plánované svatby – 28. října. V tento den roku 1940 odmítl řecký premiér Ioannis Metaxas ultimátum Benita Mussoliniho požadující volný vstup fašistických vojsk na řecké území. Datum následně vstoupilo do dějin jako Den Ochi (Den Ne), symbol řeckého národního odporu.

Tomáš Seidl