Kvůli nim jsem uprchl

Film Kvůli nim jsem uprchl dobové publikum mírou své zvrácenosti doslova šokoval. Do amerických kin tak putoval hned o 23 minut kratší, kolébka noiru ctící tzv. Haysův kodex odstranila téměř vše, co bylo nepřípustné, od násilí na ženách až po scény s pašováním kokainu. Pod mnohem návodnějším názvem I Became a Criminal zhlédli američtí diváci brutálně sestříhané torzo, které navíc téměř postrádalo logiku.

Přitom jméno původem brazilského světoběžníka Alberta Cavalcantiho slibovalo zcela odlišný zážitek. Cavalcantiho přitáhlo k filmu už v počátcích dvacátých let dvacátého století přátelství s francouzským avantgardním filmařem Marcelem L'Herbierem, kterému dělal architekta a navrhoval kostýmy, později se tento filmový všeuměl přesunul na britské ostrovy, kde se mimo jiné etabloval jako velmi zručný dokumentarista. V nervní stylizaci své jediné noirovky dokazuje, že šlo skutečně o mimořádně proměnlivý talent.

Film obsahuje několik naprosto nezapomenutelných sekvencí, jež musely dobového diváka skutečně šokovat. Cavalcantiho režijní vynalézavost nejvíce zaujme ve scéně, kdy si jde psychopatický Narcy vyřídit účty se Sally a fyzicky ji napadne. Narcyho obličej snímá kameraman Otto Heller deformovaný v zrcadle, metafora záměrně poškozeného filmového pásu se mihne přes obličej dívky, kterou udeří. Kamera se roztočí ve frenetickém tempu a sledujeme tak filmové vyjádření bezuzdného, nelidského vzteku. Finální bitka v pohřebním ústavu sloužícím jako transferní prostor pro kontraband je zase snímána z nepřirozených úhlů, Heller virtuosně využívá kontrastů, a přestože je pochopitelně stále tma a prší, přesvědčuje i v Británii, že je skutečným mistrem černobílé fotografie.

Pozoruhodný je i scénář dalšího světoběžníka Noela Langleyho. Scenárista, který pro Victora Fleminga napsal většinu scénáře k Čaroději ze země Oz (The Wizard of Oz, 1939) a první úspěchy sbíral jako autor knížek pro děti, adaptuje román Jacksona Budda Trestanec uprchl se zřetelným smyslem pro nadsázku a humor, za některé pasáže (co do příběhu naprosto zbytná epizoda na venkově, kdy se zdánlivě obyčejná starší paní postará o zlověstného uprchlého kriminálníka a bez mrknutí oka jej poprosí, zda by jí nezabil manžela, protože je to opilec) by se nemusel stydět ani Quentin Tarantino.

Aleš Říman