Robert Hloz / Česká republika, Slovensko, Polsko, Srbsko 2023 / 111 min. / DCP
Strhující a vizuálně mimořádně působivá sci-fi o Evropě blízké budoucnosti. Ústava zaručuje každému člověku právo na „jeden celý život“. Stačí si jen každých 48 hodin vytvářet digitální zálohu – bod obnovy. Ne všichni s tím ale souhlasí. Jednoduchý případ dvojnásobné vraždy se tak začíná nečekaně komplikovat.
Přesně 60 let po premiéře první a podle mnoha odborníků také vůbec nejlepší české sci-fi Ikarie XB 1 (1963) režiséra Jindřicha Poláka přichází debutující režisér Robert Hloz s ambiciózní, myšlenkově odvážnou, řemeslně velmi poctivě udělanou a po vizuální a trikové stránce nijak neošizenou podívanou, která má potenciál s dosud neotřesitelným piedestalem, na němž Ikarie stojí, otřást.
Díky vyspělým technologiím má každý občan evropské federace v případě nepřirozené smrti zákonný nárok na návrat do života, na dožití jednoho celého života. Stačí se každých 48 hodin zálohovat. Ne všichni s touto revoluční myšlenkou ale souhlasí. Ne všichni totiž věří tomu, že po takovém návratu do života jde ještě o člověka. Hnutí Řeka života patří k těm vůbec nejviditelnějším a nejhlasitějším odpůrcům. Když je tedy zavražděn David Kurlstat, jeden z nejlepších specialistů Institutu obnovy, a jeho žena Kristina, podezření kriminalistů míří právě tímto směrem. Jenže tu něco nehraje. Jak to, že jeden z největších odborníků na bod obnovy neměl platnou zálohu, a podle zákona tudíž nemůže být vrácen do života? A proč si stejnou zálohu ještě delší dobu neudělala ani jeho žena? Vyšetřující detektivka Em Trochinowská tak musí případ, který sotva převzala, záhy předat na oddělení absolutních vražd. Jenže… Jenže se zdá, že něco zásadního nehraje i tady. Ale co přesně a hlavně proč? Trochinowská se pouští do něčeho, do čeho by se žádný rozumný člověk pouštět neměl.
Robert Hloz studoval filmovou režii na Hanyang University v Jižní Koreji a na zlínské Univerzitě Tomáše Bati. Jeho krátký korejsko-český film Numbers (2012) byl nominován na Cenu Magnesie za nejlepší studentský film roku. On sám pak byl v rámci berlínského filmového festivalu v roce 2014 vybrán mezi Berlinale Talents. Práce na celovečerním debutu mu trvala devět let.
Jaroslav Sedláček